Jdi na obsah Jdi na menu
 


Návrhy na změny stanov ČLK

5. 11. 2006

Kancelář České lékařské komory

Lékařská 2, Praha 5.

                                                                                                                     V Praze 10. 10. 2006

Věc: Návrhy na změnu stavovských předpisů

     Vážení,

     na základě příslušných ustanovení stavovských předpisů ČLK předkládám z titulu člena představenstva ČLK za podpory dalších některých členů představenstva, delegátů sjezdu a členů ČLK (MUDr. Karel Blažek, MUDr. Eva Hledíková, MUDr. Josef Liehne, MUDr. Lubor Kinšt, MUDr. Karel Klanica, MUDr. David Krbušek, MUDr. Karel Moravec, MUDr. Tomáš Vodvářka, MUDr. Jan Nový, MUDr. Věra Rybová, MUDr. Roman Flašar, MUDr. František Plhoň, MUDr. Ivan Sucharda) návrhy na změny několika stavovských předpisů k projednání na nejbližším sjezdu ČLK.

      Tento dokument podávám v písemné podobě a zároveň na 2 CD k usnadnění jeho distribuce všem orgánům k posouzení. Návrhy mají podobu vždy: 1. původní znění, 2. návrh na změnu, 3. odůvodnění. Znění navržená k vypuštění jsou v textu přeškrtnutá, nově navržené texty  jsou vždy červeně a podtržené (k možnosti zajistit přehlednost i po tisku na nebarevné tiskárně).

       Vzhledem k tomu, že jde o větší počet změn, které jistě pro kvalitní posouzení potřebují více času,  spojuji toto podání zároveň s žádostí o neprodlené zveřejnění celého tohoto návrhu včetně všech příloh v nijak nezměněné podobě (ani obsahově, či formálně) proti mé předloze na webu  ČLK v „Aktualitách“ k zajištění jeho maximální dostupnosti pro co nejširší členskou základnu ČLK.

                                                                                          S úctou MUDr. Zorjan Jojko.

Příloha:

Návrhy na změnu stavovských předpisů (14 stran – označení 2.-15.):

-         Stavovský předpis 01 – Organizační řád – 7 návrhů na změnu (§ 10, odst. (3), zpětné doplnění nového odstavce (4), úprava stávajícího odst. (4), § 15, odst. (1), (2), (4), § 19, odst. (5).

-         Stavovský předpis 02 – Volební řád – 3 návrhy na změnu (§ 3, odst. (1), § 6, odst. (6) a (8))

-         Stavovský předpis 04 – Disciplinární řád – 3 návrhy na změnu (§ 2, odst. (11), § 5, odst. (1), § 7, odst. (5))

-         Stavovský předpis 07 – Příspěvek na činnost ČLK – 2 návrhy na změnu (§ 5 a 6)

-         Stavovský předpis 08 – Kanceláře ČLK - 1 návrh na změnu (§ 3)

-         Stavovský předpis 09 – Ochrana lékařského stavu – 2 návrhy na změnu (§ 2, odst. (4), § 3, odst. (1) - (3))

 

Návrhy na změnu SP 01 - Organizační řád

 

1) § 10 odst. (3) Současné znění: … Předseda OS je oprávněn činit… rozhodnutí spadající do kompetence „okresního sdružení“ [chybí zde slovo představenstva! ]. … Předseda předloží rozhodnutí představenstvu okresního sdružení na nejbližším zasedání.

Návrh na změnu: Předseda okresního sdružení má právo jednat a vystupovat jménem okresního sdružení, řídit činnost kanceláře okresního sdružení. Je-li nezbytné v době mezi jednáními představenstva okresního sdružení učinit rozhodnutí, které spadá do kompetence představenstva okresního sdružení, smí předseda okresního sdružení rozhodnout jen na základě získání souhlasu (písemně, telefonicky nebo mailem) nadpoloviční většiny členů představenstva okresního sdružení. Takové rozhodnutí je pak nutné řádně projednat a schválit na následujícím nejbližším zasedání představenstva okresního sdružení.

.

 

Odůvodnění: Motivací ke změně je snaha současný organizační řád uvést do souladu se zákonem 220/1991 Sb., kde v jeho § 12 je napsáno, že právě představenstvo okresního sdružení je řídícím a výkonným orgánem OS ČLK, a také se zněním dalších ustanovení Organizačního řádu, které uvádějí, že je to představenstvo okresního sdružení, které hospodaří s majetkem OS, vede seznam členů či spolupracuje s orgány veřejné správy a samosprávy atd. Dosavadní znění připouštělo situace, kdy může předseda okresního sdružení lékařů rozhodovat v otázkách, spadajících do kompetence představenstva okresního sdružení lékařů, a to bez toho, že by potřeboval jeho souhlas.

 

2) § 10, za odst. (3) navrhuji zde doplnit nově odstavec (4) se zněním:

„Předseda okresního sdružení, a na základě jeho písemného pověření místopředseda nebo pověřený člen představenstva okresního sdružení, jsou oprávněni v rozsahu nezbytném pro zajištění řádné činnosti okresního sdružení uzavírat pracovní smlouvy a další smlouvy dle vnitřních předpisů komory nebo dle rozhodnutí představenstva okresního sdružení. “

 

Odůvodnění: současné znění nejspíše vychází z předpokladu potřeby písemného zplnomocnění výše vyjmenovaných funkcionářů prezidentem komory k výkonu jejich funkce, přičemž ale hlavní složkou výkonu jejich funkce je zajištění funkčnosti OS ČLK a k tomu by měli mít i potřebné pravomoci. Okresní sdružení ČLK mají přece své hospodaření, sama vykazují činnost svěřenou jim zákonem, hospodaří s jim svěřeným majetkem. Navíc pověření předsedy OS ČLK k výkonu jeho funkce vzniká jeho volbou OS ČLK, nikoli písemným zmocněním prezidenta. Výkon pravomocí předsedy okresního sdružení lékařů není závislý na konkrétní osobě, a není zde tudíž nutno udělovat individuální zmocnění, postačí obecné zmocnění právě tímto ustanovením základního stavovského předpisu. Proto navrhuji navrácení tohoto ustanovení zpět do Organizačního řádu.

 

3) § 10 odst. (4) – Současné znění: případě nepřítomnosti předsedy okresního sdružení ho v rozsahu pověření zastupuje místopředseda. V případě nepřítomnosti předsedy i místopředsedy okresního sdružení je zastupuje člen představenstva okresního sdružení, kterého tím předseda okresního sdružení pověří. Pokud předseda okresního sdružení z vážných důvodů nemůže vykonávat svou funkci, zastupuje ho místopředseda v plném rozsahu. Pokud předseda okresního sdružení z vážných důvodů nemůže vykonávat svou funkci a nemůže být z vážných důvodů zastoupen místopředsedou okresního sdružení, přičemž sám žádného člena představenstva výkonem funkce nepověřil, pověří zastupováním předsedy okresního sdružení představenstvo okresního sdružení některého ze svých členů.

Návrh na změnu: případě nepřítomnosti předsedy okresního sdružení ho v rozsahu pověření zastupuje místopředseda. V případě nepřítomnosti předsedy i místopředsedy okresního sdružení je v rozsahu zastupuje pověřený představenstvem okresního sdružení pověřený člen představenstva okresního sdružení. Pokud předseda okresního sdružení z vážných důvodů nemůže vykonávat svou funkci a nemůže být z vážných důvodů zastoupen místopředsedou okresního sdružení, přičemž sám žádného člena představenstva výkonem funkce nepověřil, pověří zastupováním předsedy okresního sdružení představenstvo okresního sdružení některého ze svých členů.

 

Odůvodnění:

Členská základna ČLK a zejména představenstvo OS ČLK, které místopředsedu volí, nepohlíží na funkci místopředsedy jako na řadového člena představenstva okresního sdružení, ale jako na potencionálního zástupce předsedy okresního sdružení v případě jeho nepřítomnosti, odstoupení nebo odvolání. Není tedy důvod mu jakkoli v těchto situacích, získal-li důvěru představenstva OS ČLK, řádně zvoleného řídícího orgánu OS ČLK, při svém zvolení, omezovat pravomoci více, než je stanoveno ostatními ustanoveními Organizačního řádu. Na situaci, kdy by byl nepřítomen předseda a místopředseda okresního sdružení, je třeba pohlížet jako na výjimečnou a neobvyklou. Taková bude jistě vyžadovat to, aby o ní byli všichni členové představenstva okresního sdružení informováni. Oni jsou pak ti, kteří nebudou „nepřítomni“ a mohou, jako nejvyšší orgán OS ČLK, odpovědně určit zastupujícího funkcionáře – oni (na rozdíl od „nepřítomných“) budou mít také kvalitní přehled o tom, jak příslušný funkcionář, pověřený vedením okresního sdružení komory, pracuje.

 

4) § 15, odst. (1) - Současné znění: Prezident komory je statutárním zástupcem komory. Má právo jednat a vystupovat jménem komory ve všech věcech a podepisovat se jménem komory. Prezident komory je oprávněn činit nezbytná rozhodnutí spadající do kompetence představenstva komory. Ta jsou účinná okamžikem rozhodnutí prezidenta. Prezident předloží toto rozhodnutí představenstvu na nejbližším zasedání.

 

Návrh na změnu: Prezident komory je statutárním zástupcem komory. Má právo jednat a vystupovat jménem komory ve všech věcech a podepisovat se jménem komory. Prezident komory je oprávněn činit nezbytná rozhodnutí spadající do kompetence představenstva komory. Ta jsou účinná okamžikem rozhodnutí prezidenta. Prezident předloží toto rozhodnutí představenstvu na nejbližším zasedání. Při svém jednání, vystupování a podepisování je povinen se řídit usneseními a stanovisky sjezdu a představenstva komory. Je-li nezbytné v době mezi jednáními představenstva komory učinit rozhodnutí, které spadá do kompetence představenstva komory, smí prezident rozhodnout jen na základě získání souhlasu (písemně, telefonicky nebo mailem) nadpoloviční většiny členů představenstva komory. Takové rozhodnutí je pak nutné řádně projednat a schválit na následujícím nejbližším zasedání představenstva komory.

Odůvodnění: Motivací ke změně je snaha současný organizační řád uvést do souladu se zákonem 220/1991 Sb., kde v jeho § 16 je napsáno, že právě představenstvo je řídícím a výkonným orgánem ČLK. Dosavadní znění připouštělo situace, kdy může prezident rozhodovat v otázkách, spadajících do kompetence představenstva, a to bez toho, že by potřeboval jeho souhlas.

 

5) § 15, odst. (2) Současné znění: Prezident komory řídí v plném rozsahu činnost kanceláře komory.

Návrh na změnu: Prezident komory řídí plném rozsahu činnost kanceláře komory. Představenstvo komory je oprávněno stanovit kanceláři cíle a úkoly. Tyto jsou pak závazné pro prezidenta i kancelář komory.  

 

 Odůvodnění:

Motivace pro tuto změnu je stejná, jako u návrhu na změnu odstavce (1) v § 15. Prezident komory nesmí být blokován v jednáních při běžném chodu kanceláře komory, i zde však musí mít představenstvo komory zajištěnu pravidelnou informaci a rozhodovací kompetence, aby bylo zajištěno to, že ono je nejvyšším orgánem komory mezi sjezdy.

 

6) § 15, odst. (4) Současné znění: případě nepřítomnosti prezidenta komory ho v rozsahu pověření zastupuje viceprezident. V případě nepřítomnosti prezidenta i viceprezidenta komory zastupuje prezidenta komory, v rozsahu jeho pověření, prezidentem pověřený člen představenstva komory. Pokud prezident komory z vážných důvodů nemůže vykonávat svou funkci, zastupuje ho viceprezident v plném rozsahu. Pokud prezident komory z vážných důvodů nemůže vykonávat svou funkci a nemůže být z vážných důvodů zastoupen viceprezidentem komory, přičemž žádného člena představenstva výkonem funkce nepověřil, pověří zastupováním prezidenta komory představenstvo komory některého ze svých členů.

Návrh na změnu: V případě nepřítomnosti prezidenta komory ho v rozsahu pověření zastupuje viceprezident. V případě nepřítomnosti prezidenta i viceprezidenta komory zastupuje prezidenta komory, v rozsahu jeho pověření, prezidentem pověřený představenstvem komory pověřený člen představenstva komory. Pokud prezident komory z vážných důvodů nemůže vykonávat svou funkci, zastupuje ho viceprezident v plném rozsahu. Pokud prezident komory z vážných důvodů nemůže vykonávat svou funkci a nemůže být z vážných důvodů zastoupen viceprezidentem komory, přičemž žádného člena představenstva výkonem funkce nepověřil, pověří zastupováním prezidenta komory představenstvo komory některého ze svých členů.

                            

 

Odůvodnění: Členská základna ČLK nepohlíží na funkci víceprezidenta komory jako na řadového člena představenstva komory, ale jako na potencionálního zástupce prezidenta komory v případě jeho nepřítomnosti, odstoupení nebo odvolání. Není tedy důvod mu jakkoli v těchto situacích, získal-li důvěru sjezdu při svém zvolení, omezovat pravomoci více, než je stanoveno ostatními ustanoveními Organizačního řádu. Na situaci, kdy by byl nepřítomen prezident i viceprezident komory, je třeba pohlížet jako na výjimečnou a neobvyklou. Taková bude jistě vyžadovat to, aby o ní byli všichni členové představenstva komory informováni. Oni jsou pak ti, kteří nebudou „nepřítomni“ a mohou, jako nejvyšší orgán ČLK, odpovědně určit zastupujícího funkcionáře – oni (na rozdíl od „nepřítomných“) budou mít také kvalitní přehled o tom, jak příslušný funkcionář pověřený vedením komory pracuje.

 

7) § 19, odst. (5) Současné znění: Členy vědecké rady a výkonného sekretáře jmenuje a odvolává prezident komory na návrh představenstva komory.

 

Návrh na změnu: Členy vědecké rady a výkonného sekretáře jmenuje a odvolává prezident komory na návrh představenstvo komory.

 

             

 

Odůvodnění: Motivací ke změně je snaha současný organizační řád uvést do souladu se zákonem 220/1991 Sb., kde v jeho § 16 je napsáno, že právě představenstvo je řídícím a výkonným orgánem ČLK, a podle odst. 3 písm. g) tohoto paragrafu rozhoduje ve všech věcech, pokud o nich nerozhodují (ze zákona) jiné orgány. V tomto případě jde o to, aby usnesení i o této důležité otázce bylo pro prezidenta komory závazné.

Návrhy na změnu SP 02 – Volební řád

 

1) § 3 odst. 1 písm. f) a odst. 3 písm. e)

Současné znění:

(1) Okresní (obvodní) shromáždění členů (dále jen “okresní shromáždění“) volí:

a) …,

f) pracovní předsednictvo okresního shromáždění v počtu 5 - 11 členů. Členem pracovního předsednictva okresního shromáždění je vždy předseda okresního sdružení,

(2) …

(3) Sjezd volí:

a) …,

e) pracovní předsednictvo sjezdu v počtu 13 - 17 členů; ; členem pracovního předsednictva je prezident a viceprezident komory,

 

Návrh na úpravu:

(1) Okresní (obvodní) shromáždění členů (dále jen “okresní shromáždění“) volí:

a) …,

f) pracovní předsednictvo okresního shromáždění v počtu 5 - 11 členů. Členem pracovního předsednictva okresního shromáždění je vždy předseda nebo místopředseda okresního sdružení,

(2) ..

(3) Sjezd volí:

a) …,

e) pracovní předsednictvo sjezdu v počtu 13 - 17 členů; ; členem pracovního předsednictva je prezident a nebo viceprezident komory,

 

Odůvodnění: Požadavek bezpodmínečné přítomnosti předsedy okresního sdružení na okresním shromáždění nebo prezidenta i viceprezidenta na sjezdu je nebezpečný – pokud by nebyl splněn, odporovalo by složení řídícího orgánu stavovskému předpisu a mohlo by se tak zpochybnit celé jednání. Variantní přítomnost jednoho nebo druhého činí podmínky snáze splnitelné.

                                            

 

2) § 6 odst. 4 písm. e, f)

Dosavadní znění:

(4) Vlastní průběh volby probíhá takto:

a) …,

f) po ukončení voleb prezidenta a viceprezidenta komory následuje volba představenstva komory, pokud volební období představenstva komory končí současně s volebním obdobím prezidenta a viceprezidenta komory,

g) v prvé části voleb na okresním shromáždění zvolí oprávnění voliči předsedu okresního sdružení. Po vyhlášení výsledku volby zvolí oprávnění voliči představenstvo okresního sdružení.

 

Návrh na úpravu:

(4) Vlastní průběh volby probíhá takto:

a) …,

f) pokud končí současně volební období  více orgánům či funkcionářům komory, nebo je z jiných důvodů potřeba tyto nově zvolit, probíhají volby v následujícím pořadí : volba prezidenta komory , volba viceprezidenta komory, volba představenstva  komory, volba revizní komise komory, volba čestné rady komory.

g) pro volby na okresním shromáždění platí, že  pokud končí současně volební období více orgánům či funkcionářům , probíhají volby v následujícím pořadí :  volba předsedy okresního sdružení, volba představenstva okresního sdružení, volba revizní komise okresního shromáždění, volba delegátů na sjezd komory

 

Odůvodnění: Technika načasování volby revizní komise a čestné rady vzhledem k volbě prezidenta či předsedy okresního sdružení lékařů dosud není ve stavovských předpisech řešena. Jde o „technickou“ novelu bránící možným zbytečným nedorozuměním během jejich volby.

                                               3) § 6 odst. 8

Dosavadní znění:

 (8) Volební komise sestaví pořadí všech kandidátů do jednotlivých orgánů, případně funkcí dle počtu odevzdaných hlasů.

a) …,

c) není-li zvolen dostatečný počet členů příslušného voleného orgánu, popř. kandidátů pro druhé kolo voleb, provede se doplňující volba. Zůstane-li počet přítomných voličů ověřený mandátovou komisí stejný nebo vyšší než počet voličů ověřených touto komisí při předchozí volbě, může být doplňující volba provedena na stejném volebním shromáždění jako tato předchozí volba. Pokud se ověřený počet voličů provádějících předchozí volbu sníží, doplňující volba se koná až na dalším volebním shromáždění.

 

 

Návrh na úpravu:

 (8) Volební komise sestaví pořadí všech kandidátů do jednotlivých orgánů, případně funkcí dle počtu odevzdaných hlasů.

a) …,

c) není-li zvolen dostatečný počet členů příslušného voleného orgánu, popř. kandidátů pro druhé kolo voleb, provede se doplňující volba. Zůstane-li počet přítomných voličů ověřený mandátovou komisí stejný nebo vyšší než počet voličů ověřených touto komisí při předchozí volbě, může být doplňující volba provedena na stejném volebním shromáždění jako tato předchozí volba. Pokud se ověřený počet voličů provádějících předchozí volbu sníží, doplňující volba se koná až na dalším volebním shromáždění.

 

Odůvodnění: Smysl původního znění tohoto ustanovení je nejasný – ani provedení doplňovacích voleb na dalším volebním shromáždění nezaručuje stejný nebo vyšší počet voličů, důsledkem je minimálně 50% šance, že nebude možno uskutečnit doplňovací volby v rámci stávajícího zasedání – i kdyby odešel jediný účastník! Situaci je možno řešit stanovením nějaké relativní hranice poklesu počtu voličů (např. na méně než 2/3 původního počtu), ale jednodušší bude toto dodatečné ustanovení zrušit úplně.

                                                              

Návrhy na změnu SP 04 - Disciplinární řád

 

1) § 2 odst. 11

Dosavadní znění:

 (11) Čestné rady jednají v plénu nebo v tříčlenných senátech jmenovaných předsedou čestné rady. Čestná rada v plénu analyzuje a vyhodnocuje své poznatky, předkládá doporučení ostatním orgánům komory a rozhoduje o vhodném způsobu zveřejnění disciplinárních kauz. Jednání senátu …

 

Návrh změny:

 (11) Čestné rady jednají v plénu nebo v tříčlenných senátech jmenovaných předsedou čestné rady. Čestná rada v plénu analyzuje a vyhodnocuje své poznatky, předkládá doporučení ostatním orgánům komory, a rozhoduje o vhodném způsobu zveřejnění disciplinárních kauz a řeší další úkoly podle tohoto předpisu. Jednání senátu …

 

Odůvodnění: Podle § 2 odst. 11 je taxativně určeno čestné radě (tedy i komory), co má dělat v plénu - ale není zde uvedeno např. řešení námitek proti rozhodnutí revizní komise okresního sdružení (§ 7 odst. 6), proti rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení (§ 11 odst. 1), proti rozhodnutí senátu čestné rady komory (§ 13 odst. 6) a přezkumné řízení podle § 14 odst. 1 až 3! Zde tedy vlastně jedná plénum čestné rady komory v rozporu s § 2 odst. 11!

 

2) § 5 odst. 1

Dosavadní znění:

 (1) Předseda revizní komise okresního sdružení pověří některého z členů revizní komise okresního sdružení provedením předběžného šetření. Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory si vyžádá písemné či ústní vyjádření lékaře, proti kterému stížnost směřuje (o ústním vyjádření se sepíše zápis), pokud nebylo vyžádáno vědeckou radou komory. Lékař, proti kterému stížnost směřuje, má právo se do dvou týdnů od výzvy pověřeného člena revizní komise k věci vyjádřit a navrhnout provedení důkazů. …

 

 

 

Návrh úpravy:

 (1) Předseda revizní komise okresního sdružení pověří některého z členů revizní komise okresního sdružení provedením předběžného šetření. Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory si vyžádá písemné či ústní vyjádření lékaře, proti kterému stížnost směřuje (o ústním vyjádření se sepíše zápis), pokud nebylo vyžádáno vědeckou radou komory. Byla-li podána stížnost nebo oznámení na zdravotnické zařízení, musí pověřený člen revizní komise okresního sdružení v předběžném šetření určit, zda není důvodné podezření, že se lékař tohoto zdravotnického zařízení dopustil disciplinární provinění. Lékař, proti kterému stížnost směřuje, má právo se do dvou týdnů od výzvy pověřeného člena revizní komise k věci vyjádřit a navrhnout provedení důkazů. …

 

Odůvodnění: současném disciplinárním řádu není uvedeno ustanovení (které v minulém znění bylo), ukládající pověřenému členovi revizní komise okresního sdružení v případě, že stížnost směřuje proti zdravotnickému zařízení nebo jeho části, zjistit, zda se disciplinárního provinění nedopustil některý konkrétní lékař v tomto zařízení. To vyvolává pochybnosti o oprávněnosti řešení stížností v těch případech, kdy jméno lékaře není uvedeno, ale je dobře možné ho identifikovat z údajů uvedených ve stížnosti.

Protože lze považovat odmítnutí takové stížnosti za formální a proti duchu Disciplinárního řádu České lékařské komory, doporučuje se opětovné vrácení této formulace do Disciplinárního řádu.

 

                                        

3) § 7 odst. 5

Dosavadní znění:

 (5) Rozhodnutí revizní komise okresního sdružení komory obsahuje výrok o nezahajování disciplinárního řízení nebo přerušení či zastavení řízení, jeho řádné odůvodnění, podpis předsedy revizní komise a razítko komory. Kopii rozhodnutí zašle revizní komise okresního sdružení do 30 dnů revizní komisi komory. Informaci o rozhodnutí revizní komise zašle předseda revizní komise okresního sdružení též tomu, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo zahájeno předběžné šetření proti lékaři, včetně poučení o tom, že může proti rozhodnutí revizní komise okresního sdružení podat námitku čestné radě komory.

 

Návrh úpravy:

 (5) Rozhodnutí revizní komise okresního sdružení komory obsahuje výrok o nezahajování disciplinárního řízení nebo přerušení či zastavení řízení, jeho řádné odůvodnění, podpis předsedy revizní komise a razítko komory. Kopii rozhodnutí zašle revizní komise okresního sdružení do 30 dnů revizní komisi komory. Informaci o rozhodnutí revizní komise zašle předseda revizní komise okresního sdružení též tomu, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo zahájeno předběžné šetření proti lékaři, včetně poučení o tom, že může proti rozhodnutí revizní komise okresního sdružení podat do 7 dnů od obdržení informace námitku čestné radě komory.

 

Odůvodnění: Lhůty jsou v Disciplinárním řádu stanoveny nejednotně, a někde (jako v tomto případě) vůbec ne. To pak neumožňuje posoudit včasnost podání námitky, resp. lze ji podat kdykoliv, což vážně narušuje právní jistotu obviněného lékaře.

 

                                                    

 

Návrhy na změnu SP 07 - Příspěvek na činnost ČLK

 

1) § 5

Přímo navrhovaná úprava:

§ 5

Příspěvky na činnost

 (1) Členský příspěvek je roční a je stanoven ve výši každoročně předem usnesením sjezdu delegátů pro tyto skupiny lékařů:

a) 2110, - Kč pro lékaře provozujícího soukromou lékařskou praxi, bez ohledu na její rozsah, a pro lékaře ve vedoucí funkci (odstavec 3),

b) 1540, - Kč pro lékaře - zaměstnance a pro ostatní lékaře      .

c) 680, - Kč pro lékaře - absolventa, v kalendářním roce, následujícím po roce, v němž se stal členem komory; v kalendářním roce, v němž se stal členem komory, platí lékař - absolvent příspěvek ve výši 1, - Kč, ze kterého se do centra odvádí 0, - Kč. 

d) 340, - Kč pro lékaře - nepracující důchodce,

e) 1, - Kč pro nedohledatelné lékaře (odstavec 4),

f) 0, - Kč pro lékaři či lékařky, kteří nepracují z důvodu mateřské či rodičovské dovolené; tuto skutečnost je nutno doložit potvrzením plátce dávek nebo čestným prohlášením lékaře,

g) 10 000, - Kč pro lékaře, který před vstupem do komory vykonával na území ČR lékařské povolání v léčebné a preventivní péči [po dobu delší 12 měsíců - usnesení XVI. sjezdu ČLK] jako 1. příspěvek po vstupu do ČLK, dále dle písmen a) až e).

Příspěvek na činnost je splatný předem vždy k 1. březnu běžného roku.

Pro stanovení výše příspěvku je rozhodující stav ke dni splatnosti příspěvku.

 (2) Výše členských příspěvků bude od roku 2002 každoročně navyšována o výši inflace, stanovené Českým statistickým úřadem pro rok, předcházející roku předešlému roku, za který se členské příspěvky platí (tj. v roce 2002 bude navýšeno o inflaci roku 2000 atd.). Inflační doložka podle tohoto odstavce se neuplatní při výběru členských příspěvků za rok 2004.   Pokud sjezd delegátů usnesením nestanoví roční členský příspěvek dle odst. (1), zůstává platná stávající výše členských příspěvků.

2) § 6

Přímo navrhovaná úprava:

§ 6

Odvod příspěvků do centra

 

 (1) Z členských příspěvků vybraných okresním sdružením je odváděna na účet komory za lékaře v jednotlivých skupinách, stanovených v § 5 odst. 1, tato částka, určená každoročně předem usnesením sjezdu delegátů. Částky pro ostatní skupiny lékařů jsou pevné.

a) 950, - Kč, násobených indexem podle odstavce 2 a zaokrouhlených dolů na celé Kč, za lékaře provozujícího soukromou lékařskou praxi, bez ohledu na její rozsah, a pro lékaře ve vedoucí funkci,

b) 700, - Kč, násobených indexem podle odstavce 2 a zaokrouhlených dolů na celé Kč, za lékaře zaměstnance a za ostatní lékaře (§ 5 odst. 1 písm. a, b)

c) 280, - Kč za lékaře - absolventa v 2. roce členství (§ 5 odst. 1 písm. c), za lékaře - absolventa v roce nástupu do praxe však 0, - Kč,

d) 180, - Kč za lékaře - nepracujícího důchodce (§ 5 odst. 1 písm. d),

e) 0, - Kč za nedohledatelného člena (§ 5 odst. 1 písm. e) a lékaře či lékařky, kteří nepracují z důvodu mateřské či rodičovské dovolené (§ 5 odst. 1 písm. f),

f) 5000, - Kč za lékaře, který před vstupem do komory vykonával na území ČR lékařské povolání v léčebné a preventivní péči.

 (2) Částka za lékaře ve skupině a) a b) se násobí indexem podle počtu členů. Hodnota indexu činí 0, 865 až 1, 125 v závislosti na počtu členů okresního sdružení, registrovaných k dni 2. ledna roku, za který se příspěvky platí:

 

             0, 865                  pro okresní sdružení pod 160 členů,

             0, 005 navíc                     za každých dalších započatých 20 členů okresního sdružení,

          1, 125 maximálně pro okresní sdružení nad 1200 členů.

 

Odůvodnění:

Vzhledem k tomu, že rozhodování o výši a rozdělování příspěvků na činnost České lékařské komory je ze zákona vyhrazeno sjezdu delegátů, kteří to již tradičně projednávají a rozhodují na každém řádném sjezdu, bylo by vhodnější a také praktičtější, aby tento předpis byl ryze technický, tedy definoval kdo, kdy a jak platí, jak se tyto peníze vybírají, přerozdělují a odvádějí, případně vymáhají, ale konkrétní sazby a částky aby určoval každoročně sjezd na nadcházející období svým (závazným) usnesením.

Tak nebude nutno každoročně novelizovat předpis, jen bude v rámci usnesení sjezdu vydáno také usnesení o výši příspěvků.

 

                                 

Návrhy na změnu SP 08 _- Kanceláře ČLK (pokud projde zpětné včlenění odst. (4) v § 10 SP 01

 

1) § 3 - návrh předpokládá, že bude přijata změna Organizačního řádu – nově bude za jeho odst. (3) v § 10 vrácen odst. (4) – viz příslušný návrh.

Současná úprava:

„(1) Pracovní smlouvy a veškeré právní akty podle zákoníku práce činí prezident komory jako statutární zástupce, který může touto kompetencí pověřit formou písemného zmocnění kteréhokoliv funkcionáře komory. Na úrovni okresních sdružení je oprávněn uzavírat pracovní smlouvy a činit veškeré právní akty podle pracovně právních předpisů předseda okresního sdružení na základě písemného zmocnění presidentem komory. Předseda okresního sdružení je rovněž na základě tohoto písemného zmocnění oprávněn uzavírat smlouvy o poskytování služeb a dodávkách zboží potřebných pro provoz kanceláře a pro činnost okresního sdružení. “

 

Navrhovaná úprava:

 (1) Pracovní smlouvy a veškeré právní akty podle zákoníku práce činí prezident komory jako statutární zástupce, který může touto kompetencí pověřit formou písemného zmocnění kteréhokoliv funkcionáře komory. Na úrovni okresních sdružení je oprávněn uzavírat pracovní smlouvy a činit veškeré právní akty podle pracovně právních předpisů předseda okresního sdružení na základě písemného zmocnění presidentem komory § 10 odst. 4 Organizačního řádu ČLK přijatého sjezdem delegátů. Předseda okresního sdružení je rovněž na základě tohoto písemného zmocnění oprávněn uzavírat smlouvy o poskytování služeb a dodávkách zboží potřebných pro provoz kanceláře a pro činnost okresního sdružení.

 

Odůvodnění:

Oprávnění předsedy OS vystupovat jako „statutární zástupce OS“ vyplývá z nejvyššího stavovského předpisu a je tedy nadbytečné, aby bylo udělováno prezidentem komory. (Z praktických důvodů by mohla kancelář komory vydat každému okresnímu sdružení listinu, v níž by byl ocitován § 10 odst. 4 Organizačního řádu a potvrzen razítkem komory.)


Návrhy a změnu SP 09 Ochrana lékařského stavu ČLK

 

1) 1) § 2, odst. (4), Současné znění:

V zájmu ochrany své profesionální cti může každý člen komory požádat prezidenta ČLK, aby vědecká rada komory posoudila správnost jeho odborného postupu v konkrétním případě. Prezident ČLK žádosti vyhoví, pokud shledá, že je důvodná. K tomu je oprávněn vyžádat si od všech orgánů a členů komory potřebné informace. Posudek vypracuje vědecká rada ČLK bezplatně ve lhůtě jednoho měsíce od doručení příslušné dokumentace. Posudek je určen pouze pro lékaře, který o jeho vypracování požádal. Lékař může posudek použít jako listinný důkaz v soudním, správním i jiném řízení, nebo jej při zachování zásad mlčenlivosti jinak přiměřeně použít na ochranu své profesionální cti.

 

Návrh na změnu: zájmu ochrany své profesionální cti může každý člen komory požádat prezidenta ČLK, aby vědecká rada komory posoudila správnost jeho odborného postupu v konkrétním případě. Prezident ČLK žádosti vyhoví, pokud shledá, že je důvodná. Pokud by prezident ČLK dospěl k závěru, že žádost člena ČLK není důvodná nebo je neoprávněná, je povinen tuto žádost předložit k projednání představenstvu komory, které rozhodne o dalším postupu ve věci této žádosti. tomu zpracování žádosti je prezident (případně představenstvo komory) oprávněn vyžádat si od všech orgánů a členů komory potřebné informace. Posudek vypracuje vědecká rada ČLK bezplatně ve lhůtě jednoho měsíce od doručení příslušné dokumentace. Posudek je určen pouze pro lékaře, který o jeho vypracování požádal. Lékař může posudek použít jako listinný důkaz v soudním, správním i jiném řízení, nebo jej při zachování zásad mlčenlivosti jinak přiměřeně použít na ochranu své profesionální cti.

 

Odůvodnění: Vzhledem k charakteru situací, které toto ustanovení předpokládá, se považuje za vhodnější, aby v případě nejistoty prezidenta rozhodl nejvyšší kolektivní orgán čistě na principu „víc hlav víc ví“. Cílem je zakotvení demokratické pojistky pro případ, že by se prezident spletl, event. zabránit jeho možnému obvinění z jiných než věcných důvodů nevyhovění žádosti lékaře.

 

 

 

2) 2) § 3, odst. (1) – (3)

Současné znění:
(1) K účinné ochraně subjektů dle § 2 je oprávněn a povinen prezident komory.
(2) Ochrannou činnost vykonává prostřednictvím informačních akcí, vydáváním stanovisek, právními prostředky, nebo dalšími účinným způsoby.
(3) Na ochranu jednotlivce vystoupí prezident komory na jeho žádost, po zvážení oprávněnosti této žádosti. K tomu má právo požadovat od všech orgánů a členů komory, zejména revizních komisí okresního (obvodního) sdružení, potřebné podklady, týkající se jednak morálního, etického a odborného profilu jednotlivce, který o ochranu požádal, jednak případu, kterého se týká žádost o ochranu. Každý orgán a člen komory je povinen tyto podklady prezidentovi komory co nejdříve poskytnout. Neoprávněnou žádost prezident komory odmítne a žadatele o tom vyrozumí.

Návrh na změnu:

(1) K účinné ochraně subjektů dle § 2 je oprávněn a povinen prezident, případně představenstvo komory.

(2) Ochrannou činnost vykonává prostřednictvím informačních akcí, vydáváním stanovisek, právními prostředky, nebo dalšími účinným způsoby.

(3) Na ochranu jednotlivce vystoupí prezident, případě představenstvo komory na jeho žádost, po zvážení oprávněnosti této žádosti. K tomu má právo požadovat od všech orgánů a členů komory, zejména revizních komisí okresního (obvodního) sdružení, potřebné podklady, týkající se jednak morálního, etického a odborného profilu jednotlivce, který o ochranu požádal, jednak případu, kterého se týká žádost o ochranu. Každý orgán a člen komory je povinen tyto podklady prezidentovi, případně představenstvu komory co nejdříve poskytnout. Neoprávněnou žádost prezident komory odmítne a žadatele o tom vyrozumí Žádost, kterou považuje prezident za neoprávněnou, předloží k projednání představenstvu komory. Dospěje-li i představenstvo komory k závěru, že je žádost neoprávněná, odmítne ji a pověří prezidenta komory tím, aby o tom nechal žadatele vyrozumět.

Odůvodnění:

Zde se jedná jen o technické upřesnění změn v § 2, takže i zde platí:

Vzhledem k charakteru situací, které toto ustanovení předpokládá, se považuje za vhodnější, aby v případě nejistoty prezidenta rozhodl nejvyšší kolektivní orgán čistě na principu „víc hlav víc ví“. Cílem je zakotvení demokratické pojistky pro případ, že by se prezident spletl, event. zabránit jeho možnému obvinění z jiných než věcných důvodů nevyhovění žádosti lékaře.